Gajdy
Gajdy
Dudy v Čechách, na Moravě gajdy nástroj rozšířený po celej Moravě aj Slezsku. Slovo gajdy je z arabského gaita (gchaydcha). Většinů byly v laďéní C,D,G případno v E. Na Valašsku byly rozšířené tři typy dud. Byly to jednak fuky (velké dudy) dalej šutky (menší dudy) a nakonec gajdy.
Joža Ország Vranecký st. si vzpomjél že byly
dudy kerým sa říkalo „pouherky“. Jejich
zložéní neznal věděl enom název od starých
pamětníků. Valaši tančili v 16. a 17.stoleťú
enom při gajdách. Gajdoš hrával sám,
postupem času si vzál k sobě huslisty – prim a kontry.
A to byl základ hudecké muzigy.V jakej oblibě byly
gajdy dokazuje súpis obyvatelstva Vsetínského
panství z roku 1666, v kerém bylo zaznamenané
v 19-sti dědinách 22 gajdošů. Muzigu dělali
při svojéj práci jako přivýdělek. Gajdoši byli
všade vítanýma hosťama a svaďby,
masopust - končiny, hody, ba aj pohřeby sa
bez nich neobešly. Právě omezenosť tónového
rozsahu gajd způsobilo, že tento nástroj úplně
vymizél. Už před rokem 1900 gajdy na Valašsku
umlkly úplně.
V naší dedině Neubuz zastara Neobuz,
hrával gajdoš prý ešče v roku 1890 nejaký
Francek Gajdošík, odtáť také jeho méno odvozené od
gajd. Hravával pěsničku - Gajdošu s gajdama,
obuj sa poď s nama, budeš nám gajdovat hore Hra na “gajdy”. Rekonstrukce moravských “gajd”
Juhyňama. Francek spomínal, provedená Fr.Havlíčkem
že už ju hrával jeho staříček. (foto: F.Škapa), převzato z knihy 1963, J.O.Vranecký,
Gde sa poděly potem gajdy A měl sem já píščalenku
z Neobuze, to už nikdo dodnes neví........
Terminologija podla Františka Bartoše
1. Přední roztrub se zakončením víčky
2. Gajdice
3. Pistor malý
4. Přední hlava
5. Tymlov
6. Dýmák
7. Držák
8. Dolní páka
9. Hlava
10. Klučka
11. Pistor hrubý
12. Stavce
13. Huk zadní
Popis a terminologija hry
Hra na gajdy je dosť obtížná, protože ruky při ní vykonávajú dvojí pohyb, navíc rytmicky rozdílný. Levá ruka dýma, pravá súčasně stlačuje tymlov, měchuje žene vzduch na piskory.Tónový rozsah gajd byl omezený nebylo možné na nich zahráť ani celú stupnicu. Gajdoši si pomáhali tak, že súčasně zpívali první hlas a doprovázali ho na gajdách druhým, gdyž rozsah tónu nestačil.